Novinky...

27.10.2009 - Ahojky, tak jsme se 10.10.09 ocitli v Třebíči na úžasném suprovém atletickém stadionu, abychom si s Bianýžkem vyzkoušely závody v cizím prostředí mezi cizími lidmi a cizími hafíky. Byla nás podpořit Anička (yoršírka), která nám držela tlapky. Možná i kvůli ní se Bianca chtěla předvést, co umí. Myslím, že jí to šlo na výbornou, já jí to trochu kazila, ale třeba se to časem taky naučím  Počasí moc nepřálo, ale naštěstí při obou bězích, kdy jsme "závodily" (jely jsme totiž nanečisto coby doskokani, takže se naše výsledky nepočítaly), nepršelo (jinak bohužel lilo furt). Po druhém běhu jsme se rozhodli vyrazit k domovu, na Biancu padla únava a také byla strašná zima. Ale i tak jsme fandili hafíkům z našeho klubu.

Mrkněte na videa - přidali jsme oba naše běhy. Reakce uvítáme v diskuzi

 

16.9.2009: Ahooojte lidičky, moc se omlouváme za dlouhou neaktualizaci způsobenou nedostatkem volného času. Znáte to - raději jdete řádit s hafanem do lesa než dřepět u počítače, u kterého stejně sedíte celý den v práci... Navíc jsme se také zjara pustili do stavby nového domečku, takže převážnou většinu času trávíme na stavbě. Už to trochu vypadá jak dům, takže Bianca si to vzala za své a už to tam hlídá Navíc máme za sousedku jezevčíka, která každou chvilku využije k tomu, aby k nám utekla a s Biancou se pak honí po "zahradě". Dobře, ještě to nevypadá jak zahrada, ale trávník je zaset, tak snad začne brzy růst

No a co se za ten půl rok dalšího změnilo? Největší událostí byl letní psí tábor agilit, na který jsem s Biancou jela v létě o prázdninách až do Opavy. Pod skvělým vedením Martiny Wasserbauerové jsme pokročily o obrovský skok dopředu. Bianca po 3 hodinové cestě byla úplně mrtvá a byl to pro ni také šok, když se dozvěděla, že bude spát ve stanu. Myslela si, že si určitě dělám srandu - vždyť tam není žádná postel! Druhý šok přišel, když každé ráno musela být před 6. již na parkuru a běhat! A odpoledne znovu. A tolik cizích hafíků a lidí. Začínala jsem mít dojem, že Biancu ty agility vůbec nebaví - překonali jsme určitě světový rekord v pomalosti - určitě by nás předběhla i želva. Jako že do tunelu vždycky svištěla o 106 a po kladině také, tady však jako kdyby si říkala - jen pomalu, není přeci kam spěchat, však tu budeme beztak i zítra. Přimět ji běžet trochu rychleji byl nadlidský výkon, dokonce ani pamlsky moc nezabíraly (a to už je co říct!). Ale ke konci týdne se již otrkala, dokonce začala kamarádit s dalšími papíky (bylo jich tam celkem 6), vytvořili smečku a každého cizince, který si dovolil projít kolem cvičáku za plotem, pěkně seřvali

No ale - vrátily jsme se z tábora, chvíli odpočívaly a jen chodily na procházky, řádily s hračkami a známými hafíky a pak se konečně osmělily a zkusily vyrazit na cvičák, jestli to opravdu bude tak hrozné a budeme toho muset nechat... Abych pravdu řekla, připadala jsem si jak ve snu - "želva" se někam zatoulala a byla tady najednou "turbomyš". Takovou rychlostí, co skákala překážky, lítala po kladině a svištěla tunelem, jsem od ní vůbec ani neočekávala. A ten slalom, to byla přímo krasojízda. Všechny na cvičáku jsme úplně okouzlily, všem vyletěly oči z důlku a zcela žasli, jaké pokroky jsme udělaly během toho 1 týdne v Opavě. Martinooo, moc děkujeme. Pokud budeme moci jet i příští rok, budeme strašně rádi. Bianca to tam už zná, tak určitě bude více odpočívat a rychleji běhat

Na táboře jsme také vyhráli peška (čistě náhodou jsme skončily 4. z 5, měly jsme rezervované 5. místo, ale náhoda tomu nechtěla). Ze začátku se jí nelíbil, protože byla zvyklá na jiné hračky, ale už jí "chytil" a řádíme s ním na cvičáku i doma. Tábor pomohl i tomu, že už Bianca není taková "srágora" při setkání s cizími hafíky, což je super.

 

Další novinkou je také účast na Dni papillona, který se tentokrát konal v Klánovicích u Prahy. Tam jsme vyhrály opět čistě náhodou pohár za 3. místo za TOP motýlka-fena. Děkujeme všem, kteří pro nás hlasovali . V poháru byla zastrčená botička žvýkací - tu hned popadla a začala ji kousat. A ještě dostala pískací hračku. Tu nám hned nějaký cizí hafík zabavil, ale nějaká hodná paní nám jí zase donesla zpátky Doma ji však stejně zabavila fretka, odnesla si ji do skrýše pod kuchyňskou linku a bylo po hehe.

Od tohoto dne jsme očekávali toho trochu víc, ale aspoň jsme potkali známé lidičky a hafíky a popovídali. A taky hlavně - velká novina - přemýšlíme, že bychom Bianečce pořídili kámošku, aby si měla s kým hrát, až se přestěhujeme do nového domečku, zatímco budeme v práci. No a v Klánovicích jsme se konečně sešli s papillonkou Sunny, které by se měla 5. října narodit 2 štěňátka, a s její paničkou. Fenečka se nám moc líbila, panička byla také moc sympatická, takže už se moooc těšíme na hafíčky, co to bude a jaká budou. Když všechno vyjde, za dalších 8 týdnů pofrčíme pro dalšího prcka Jsem zvědavá, jak se bude Bianečka tvářit - zatím to je takový jedináček, který na všechny cizí hafíky, co se ke mně přiblíží, žárlí a naznačuje, ať se nepřibližují. Chvíli jí trvá, než si s jiným hafíčkem "padne" do oka, i když někdy se jí některý líbí na první pohled Tak doufám, že to kdyžtak bude i tady A taky jsem zvědavá, kde budu spát. Protože teď musím večer chvátat obsadit postel, neboť pokud zaváhám, Bianca zalehne celý polštář. Ještě že jsme si nepořídili dogu... Asi budeme muset domluvit nějaká pravidla

            Budoucí maminka Sunny

    I když Bianečka byla odpoledne už moc unavená a ze začátku vrčela, nakonec se nechala přemluvit a začala řádit se štěňátkem (nový "bráška" Maxíka):

                         

---

Bianečka miluje sníh a tak nás tahá furt na procházky. Je úplný nezmar, tak jí hážeme sněhové koule, které strašně ráda aportuje.

 Po cestě jsme potkali koně.   Bianca to pádila prozkoumat, jenže koník byl také zvědavý, a tak Bianečka zas pádila rychle zpátky do náruče. 

V náručí se však nebála a s koníkem si pohlédli z očí do očí :-)  

---

Vánoce - letos jsme s Biancou oslavili její první Vánoce. Ze začátku byla ze všeho vyjevená - stromeček s ozdobami, kupa dárků a navíc spousta dobrých mňamek v balíčku. Ale pěkně po pořádku:

nejdříve zařádit  ve sněhu...     .... pak "hurá" do vany... ...

  ... schoulit se do teplé deky   a pak hurá na dárky  

---

19.10. V neděli brzo ráno jsme vyrazili na další výstavu, tentokrát do Brna. Ráno pěkně mrzlo, museli jsme škrábat auto, ale to nás neodradilo. Dorazili jsme v pěkném předstihu, takže jsme měli spoustu času "zabydlet" se a trochu rozvířit prach ve výstavním kruhu. Holt jsme už "spadli" do kategorie mladých, takže jsme si moc velké šance na naše oblíbené vítězství nedělali, ale máme soutěživého ducha a také jsme se těšili na sestřičky a další nové kamarády. Před námi šlo ještě několik jiných plemen hafíků, takže jsem měla strach, že než přijdeme na řadu, Bianca už bude unavená a nebude se chtít vystavovat.
V kruhu jsme měli chodit se sestřičkou Bellindou, ale bohužel nedorazila, tak jsme tam zůstali úplně nejmladší mezi těmi "profíky" velkými. Ale předvedli jsme se myslím docela pěkně, Bianca si hezky vyšlapovala, jenom s paní rozhodčí nechtěla kámošit, takže se nahrbila a cpala se mi do náruče. Ale pak ukázala pěkně zoubky, tak obdržela pochvalu. Ze 4 hafíků jsme nakonec skončili 3., což si myslím, že v té silné konkurenci bylo hooodně dobrý, vždyť jsme v 9 měsících porazili hafíka, který měl přes rok
Po výstavě jsme sbalili věci, rozloučili se s Barbie a Kamčou chovatelkou a vyrazili obejít obchůdky, jestli tam nemají nějakou ňamku. Nakonec jsme Biance za odměnu nechali vyrazit na cedulku ve tvaru kosti jméno a telefon domů, kdyby se někdy zaběhla.
Za odměnu jsme vyrazili doma na procházku.

             
                Jsme prostě jedničky                       Trénink před sportovním kláním

---

4.10. Halóóóó, omlouváme se všem našim přátelům i návštěvníkům našich stránek za dlouhou neaktualizaci. Už jsme zpátky a snad opět budeme pravidelně přinášet naše zážitky

Za tu dobu se udála spousta novinek. Bohužel už nevím, k jakému datu se to vztahuje, tak to vezmu nějak postupně:

- Bianečka se už na dovolené začala hárat. Moudrá kniha o Papilloncích psala, že se hárají později, ale Bianca už cca v půl roce. Aspoň to má za sebou a můžeme s klidným srdcem přihlásit nějakou výstavu, kde zas potkáme kamarády
- Bianečce už vypadly všechny mlíčňáky, tak nemusíme k paní doktorce na trhání, hurá Ten jeden jí tam teda držel pekelně dlouho. Už se jí smáli, že toho sní tolik jenom proto, že má o 1 zub navíc, takže jí to rychleji kouše ... 2 jsme našli, tak jsme schovali na památku
- koupili jsme pozemek, tak budeme stavět domek a třeba časem pořídíme v budoucnu Biance nějakou kámošku
- po hektickém létě jsme opět začali pravidelně docházet na cvičák. Zvládáme tunel, kladinu a áčko, učíme se slalom už taky začínáme, ale zatím nám to ještě moc nejde. Dokonce jsme vzali na cvičák foťák, ale bylo zrovna ošklivo, tak fotky moc pěkně nevyšly... tak až bude někdy hezky a taky to víc natrénujeme, tak snad dodáme nějaké fotky nebo video


27.9. Výstava v ČB - v sobotu ráno jsme vyrazili na výstavu do Českých Budějovic. Hlavně jsme se těšili na Amorka s Magdou a sestřičku Barbie s Danou. No a dokonce jsme tam narazili i na druhou sestřičku - Bellindu S tou jsme se i utkali ve sportovním klání v kruhu. Byla hrooozně statečná, na to, že byla na úplně první výstavě, tak se bála jen ze začátku a pak chodila jak profík Bohužel jsem fotograf na baterky, takže přestože jsem si dala záležet, abych den předtím nabila všechny baterie do foťáku, zapomněla jsem však staré fotky z něj stáhnout do počítače. Takže jsme udělali asi jen 2 nebo 3 fotky a zahlásil "plná paměťová karta"  Ale nastěstí se všichni potkáme opět za 14 dní v Brně na výstavě, tak to vynahradím, všechno nafotím a podělím se tu o fotky

---

Od 12.7. jsme vyrazili na týden na dovolenou na Šumavu, konkrétně do Trsic u Petrovic, blízko Kašperských hor. Pro Biancu to znamenalo spoustu výletů, jako např. procházka lesem kolem divoké řeky, výstupy na hrady a zříceniny,
           dovádění s kolemjdoucími pejsky a dokonce i vyjížďku na šlapadle. Moc se jí tam i nám líbilo, jen počasí nepřálo úplně na 100 % podle našich představ, takže jsme jednou i důkladně promokli až na kost, ale jinak moc fajn        

---

4.7. oslavila Bianca půl roku života. Už z ní začíná být velká holka, už má skoro všechny dospělácké zoubky, ale pár "mlíčňáků" se tam ještě najde  

---

Po měsíci, tedy 21.6.08, jsme se opět vypravili na výstavu do Mladé Boleslavi, ale tentokrát i změřit své síly a zjistit, jak jsme na tom. Měly jsme s Biancou hroznou trému, ani nevím, kdo větší, zda ona nebo já. Pro obě to byla výstavní premiéra, tentokrát to bylo "naostro". Ale to Bianca nevěděla, takže možná byla klidnější ona Den předtím jsme se ještě dívali, který rozhodčí bude posuzovat (ne že bychom je znali) - p. Hořák a mrkli jsme na internet, zda o něm někde něco nepíšou. No názory byly různé, tak jsme se nechali překvapit. Hodnocení předchozích hafíků bylo poměrně svérázné, takže jsme nastupovaly se smíšenými pocity. První na řadu přišla kontrola zubů. Bianca je k cizím lidem z počátku nedůvěřivá a to se stalo i tady, takže zoubky ukázat moc nechtěla, ale de facto neměla žádnou jinou možnost. Pan rozhodčí ji pak moc pochválil, že se dala přesvědčit.
 Pak už jsme chodily kolečka a ukazovaly, jak se "neseme" Naštěstí jsme v kruhu byly
                          jen 2, kromě nás ještě sestřička Barbie s Danou Jakubjanskou, takže nejhůř jsme

mohly dopadnou druhé     Ani nevím, jak se to stalo, ale vyhrály jsme (nebo-li že jsme skončily předposlední, jak si z nás doma utahovali ). Než jsem se nadála, už mi pan rozhodčí gratuloval. Bianca dostala ohodnocení "velmi nadějná 1" a k tomu diplom se žlutou stužkou a medaili. Stejně si ale myslím, že obě holky jsou moc krásné, že jsme ani kvůli tomu nemuseli jezdit na výstavu Však posuďte sami:

                                                                                           

Takže sobotní dopoledne bylo úspěšné, navíc jsme se po dlouhé době setkali s Barbie a Amorkem. Výstavy se zúčastnila i Kamila Adamiecová z chovné stanice Camilla Altair s krasavcem Andreasem. Takže jsme se všemi vydatně popovídali a vyrazili k domovu.

                                                       

---

25.5.08 jsme se vypravili na kukandu na psí výstavu v Litoměřicích. Bylo krásně po týdnu deště a také jsme se těšili, že potkáme opět nějaké kamarády Vyrazili jsme s dostatečným předstihem, abychom vyzkoušeli chození v kruhu. Nejprve jsme to zkusili s normálním vodítkem. Musím Biancu pochválit, byla strašně šikovná, naběhla tam s ocáskem vzhůru a několikrát dokolečka jsme to tam úplně ukázkově a bez zastávky obkroužili (asi hodně pomohlo, že to tu bylo takové komorní, pohodové, žádná obrovská hala, kde se vše rozléhalo).




Pak jsme dali pauzu a znova tam šli rozvířit prach,
tentokrát s předváděcím vodítkem      Udělali jsme asi 2 nebo 3 kolečka, zapózovali na stole a pádili za psími kamarády Takže druhý koukací pokus dopadl podle mého na 1 s *, mnoooohem lépe než posledně v Budějkách . Jsem ale zvědavá, jak dopadne příště naše úplná výstavní premiéra, tentokrát v Ml. Boleslavi Už se ale mooooc těšíme , bude tam totiž i naše sestřička Barbie .


Setkali jsme se zde opět s kamarádkou Arsy a jejím "bráškou" Pettym. Bianca a Arsy se staraly o zábavu a zpestření času kolemjdoucích Holky lítaly sem tam, přetahovaly se o hračku, honily se, předváděly se jedna před druhou, kdo umí líp poslouchat (sedni, lehni, pac, atd.) a byla s nimi hrozná sranda Tohle je asi jediná fotka, která se nám podařila udělat, protože ty 2 rakety bylo strašně těžké vyfotit (Bianca je vpravo). Ale máme snad nějaká videa, tak jen co se naučím to nějak stříhat a vkládat, tak sem něco dám


 
Jinak jsme se také seznámili s majitelkou Barbie - paní Danou Jakubjanskou a jejich Atíkem. Barbie zůstala doma, ale už se na ni moc těšíme, setkáme se v Mladé Boleslavi

---

4. května oslavila Bianečka 4 měsíce Roste jak z vody, už má 2,13 kg. Svého "výročí" využila k dovádění se svou sousedkou, o 5 dní mladší jezevčicí Betynkou. Jak vypadala po hře myslím názorně vystihují následující fotografie, takže není nutno žádného komentáře... .. jinak Bianca se už naučila "pac". Nejlíp to pochopila ve vaně při mytí tlapek z procházky 

   

---

V neděli 20. dubna 2008 jsme se vypravili do Českých Budějovic obhlédnout situaci na výstavě. Mohutně jsme nasávali výstavní atmosféru a seznamovali se s novými kamarády. Bianca to vzala s takovou vervou, že už v poledne "padla" a bylo jí všechno jedno, jen když byla v náručí páníčků, a potom dala za vděk i své cestovní tašce.

Do areálu jsme vstupovali s nadšením, Bianca byla totiž zvědavá, kam to jdeme. Byla strašně statečná, alespoň ze začátku. Tolik pejsků pohromadě nikdy neviděla. Venku se tvářila jako že má všechno pod kontrolou, ale stačilo přijít do haly, kde se vystavovali papíci, a bylo po hrdinovi. Tam se totiž štěkot hafanů rozléhal, což ji lekalo.

Když se trochu aklimatizovala, využily jsme toho, že výstava ještě nezačala, a šly jsme zkusit chození v kruhu. Zatím samozřejmě bez výstavního vodítka, jen abychom vyzkoušely, jaké to bude. No trochu to dřelo, hlavně když na nás odevšud poštěkávali pejsci, to se jich bála a byla naštvaná zároveň. Pomohl piškot, to na štěkot a ostatní pesany úplně zapomněla

                                          V kruhu jsme se tedy asi moc nepředvedly, ale za to jsme zaperlily
                                          na stole, kde jsme zkusily postoj a ukázku zoubků
                                          Že by pořekadlo "těžko na cvičišti, lehko na bojišti" fungovalo?
    (chce to ještě doladit, hodně se šklebíme)
                         


S kým jsme se seznámili: Samozřejmě s Biančiným bráškou z prvního vrhu s Amorkem a jeho paničkou Magdou.
Drželi jsme jim pěsti při výstavním klání. Podle našeho oka byl jasně nejkrásnější. Je to hravý a energický psík s milým
kukučem, pěkným zbarvením a bohatě osrstěným ocáskem. Vypadá moc pěkně a věříme, že až Bianečka vyroste,
že bude taky tak krásná .                      


Jinak jsme potkali spoustu papillonků. Bianca byla ze začátku taková netykavka a nechtěla kámošit, ale pak se osmělila :-) Hrozně se jí líbil 1 bílý pejsek, zřejmě Bišonek (ti bílí chlupatí se mi pletou ). K tomu hned běžela, vrtěla ocáskem a chtěla si hrát. Asi jí trochu připomínal Aničku, která zůstala doma.

  Při očuchávání (Bianečka je ta nejvíc vlevo čelem k nám):               Tady už jsou z nich kamarádi (Bianca je vepředu):
           

Co jsme si "přivezli" zpátky domů: Spoustu postřehů - cizí hafíci při procházkách Biance vůbec nevadí, očuchají se nebo se rychle minou, a každý si pokračuje dál se svým páníčkem. Na výstavě je ale mnohem víc hafanů, navíc se mezi sebou překřikují a na to zatím není zvyklá, tak ji to zpočátku děsilo. Navíc taková spousta cizích lidí Takže ze začátku se nenechala ani pohladit, maximálně si cizího dvojnožce očuchala. Ale pak už se "otrkala" a dokonce se očuchávala a hrála s dalšími papíky na trávníku před halou Takže to chce se asi seznamovat, seznamovat a zase seznamovat

Bianca se bojí, když je blízko za ní nějaký cizí pes nebo na ni znenadání štěkne. Takže v kruhu musíme asi chodit za ostatními pejsky a hlídat si velký rozestup za námi a dále nedělat velké kolečko až úplně do krajů Takže teoreticky bychom to zřejmě zvládali, ale praxe.... však ukáže čas .

Jinak jsme Bianečce pořídili výstavní vodítko. Přemýšleli jsme nad barvou, ale nakonec jsme zvolili černou. Je neutrální, elegantní a Bianečce bude slušet Ještě aby na něm chtěla chodit